Archiv rubriky: * Příklady léčivých her

1. Seděla jsem na návštěvě v domě s dětmi na schodech, když tu cítím, že mě ze zadu něco (někdo) ťuklo do hlavy. Rozhlédla jsem se: Uf, co to bylo? a hrála jsem zmatenost: Vždyť tu nikdo není, vůbec nechápu co mě to ťuklo??

Zabralo to okamžitě. Vája (5) se začal smát a hned mě ťukl znovu. Moje reakce byla dramatičtější – co co to? Co se to děje?? Vája se smál víc a hned „nenápadně“ ťukl znovu. „No toto??“ chytla jsem se rukama za hlavu. To už se přidal i Fója (3). Ťukali a dloubali, já jsem se jako by vztekala, kluci se řezali smíchy, hráli jsme to pár minut a pak si šli po svém. To je všechno. Ta nejjednodušší mocenská hra. Jejich maminka na to řekla „Ach jo, toto bych chtěla víc umět! Já často spíš prudím.“ Pokračovat ve čtení „TŘI OBYČEJNÉ MOCENSKÉ HRY“

Začalo to tak, že v návalu vánoc jsem synovi řekla „Můj nejhezčí dáreček jsi ty„. Dotklo se ho to zřejmě nějak, protože za chvíli přišel: Mami, řekni že jsem dárek! A tak jsme pár dní hráli tuto hru. Dáreček se rozhodl, kde bude uložený, já jsem ho překryla látkou a mluvila o tom, že, hele, tady je nějaká krabice, co je asi v ní?? No toto, je to náš Theo!!! To je krása, super dárek!

Vypozorovala jsem, že největší nadšení, smích a radost vzbudily ty případy, kdy jsem si opravdu dala na čas.

Pokračovat ve čtení „MAMI, JSEM DÁREK! (Upřímná vděčnost)“

Jednou za čas koukám na výsledky ankety, kterou si lidi můžou udělat, než jdou na seminář Léčivé hraní. Je to fantazie na téma, co by vám letos nejvíc pomohlo. Pokračovat ve čtení „ČAS JEN PRO SEBE (péče o rodiče)“

Ahoj miminko! Co bys chtělo, miminko? –Budu u tebe v břiše!

Pokračovat ve čtení „Jsem MIMINKO! (regresní hra)“

Byla u nás na návštěvě Ellen (3), a byla smutná, že máma musela odejít a že je nutno vyčkat až přijde. Pokračovat ve čtení „Ellen honí Lukáše laserem (mocenská hra)“

(Následující zkušenost jsem si zapsala v roce 2016. Nevím kolik matek malých dětí pracuje.. takže možná to nevyužijete, ale tak co kdyby.)

Za pár dní to bude rok co jsem zpět v práci. Neuvěřitelné. Synek to zvládá pěkně (je s otcem), ale matka je matka 🙂 Pokračovat ve čtení „Když přijdu z práce … (rande pro pracující mámy)“

Dotaz: Mirko já su extrovertní matka. Pochopila jsem tě a chci chodit s jednotlivýma dětma na rande. Ano. Jenomže. Já to NEMůŽU VYDRŽET. Je to NUDA. To, jak si moje předškolní dítě hraje, já už znám, v jeho hře se nestane nic novýho. Sleduju sebe, jak vymýšlím co na rande dělat, aby to bylo zábavné pro mě! 🙂 a dělám z toho zase matkou řízenou aktivitu. Někdy to dopadne asi fajn, ale cítím, že to asi není ten prostor, kde by se dítě cítilo nejlíp, kde by se mohlo postupně otevřít a tak dále. Máš pro mě nejakou radu?

Pokračovat ve čtení „Stůl PRO DVA (jak být pospolu s introvertním předškolákem)“

Byli jsme po dlouhé době u lékařky – na očkování. Syn si s sebou vzal svého panáka Modráka a dvě injekce, ukázal paní doktorce, kam ho chce bodnout, ona to schválila, že předloktí je dobrý, že ho pak taky bodne do předloktí.

Pokračovat ve čtení „O dnešním BEZPROBLÉMOVÉM NAOČKOVÁNÍ“