Hry, které odnášejí bezmoc a přinášejí pohodu. Pro rodiče malých dětí.
Nejnovější hra u nás: pětileťák si 20x za den lehne na zem a žádá být zvednut na nohy. Moje prvotní reakce po páté a další prosbě: Grrrr. 
Nicméně trpělive zvedám a dumám. jsou to růstové bolesti? Nebo je to touha mít zážitek „Máma tu je a může mi pomoct“? A mezitím sleduju různé souvislosti:
Je tu definitivně zima a můj loňský boj pokračuje. Na synka je to ještě moc kusů oblečení. Nevadí mi pomáhat mu s oblékáním všech těch vrstev.
Co mi ale FAKT vadí je, že kdykoliv se ho dotknu s připraveným oblečením, začne
Dnes se nám nahromadilo několik záležitostí k řešení v Bauhausu. Byli jsme tam několik hodin, dohadovali se a zkoumali. Syn se musel totálně přizpůsobit, skoro nulová svoboda. Po návratu domů toho všeho měl fakt dost.
JÁ CHCI TÁTU!!! totální řev zrovna v momentě, kdy si muž chtěl jít (též z posledních sil) zakouřit. Grrr!! Určitě to znáte taky.
Snažila jsem se dítě odtrhnout od jeho otce, když v tom mi bleskla hlavou Aletha Solter a její „praní se o dítě“!
Návštěva u paní zubařky je vždycky otazník. Otevře? Neotevře?? Původně jsem si myslela, že čím je dítě starší, tím je méně citlivé na zásahy do svého těla, ale u našeho syna je to naopak. Provést cokoliv tělesného proti jeho vůli je prakticky nemožné. Jak to mají vaše děti?
Jak už se tak kolo života otáčí, po nedávných hrách plných radosti je tu zase něco jiného, pro mě náročnějšího: Mami, budeme zase hrát, že ptáček spadl z výšky a umřel. Takže hrajeme. Hra nespočívá ani v oplakávání, ani v zachraňování, ale pádu ptáčka, v momentu „už umřel!!“ a v „tlačítku, který když zmáčkneš, tak tady vyleze novej ptáček“. Ach jo.
.. Jak Vaše děti zvládají cestování?? Pro mně je cestování mega náročné. Přesuny, cizí prostředí, neustále něco musíme nevíme nebo nesmíme. Uf! Když jsem balila hračky na dovolenou, říkala jsem si tudíž „hlavně nezapomenout nabízet Léčivé hry“. Ale nakonec to nebylo jak zapomenout, protože syn už ví, jak mu to pomáhá a pravidelně si sám říkal: Potřebuju hrát NESMÍŠ.
Pokračovat ve čtení „Mami, potřebuju HRU NA NESMÍŠ!!!“
V jednom období, kdy jsem chodila do práce, mi Lukáš (partner) říkal, že Theo přes den plakal, že máma je v práci a on ji potřebuje doma.
Jeden den si pak večer hrál s tmou a mimochodem řekl, že „ve tmě by mě hledal a našel, leda že bych byla v práci, takže by mě nenašel“.
Spojila jsem si to a ptám se, Theo, ty mně chceš najít?
–Jo. A chceš abych přišla z práce? –Jo.
Aha… Mám na tebe zazvonit a ty otevřeš a tam budu? –Jooooooo!! Pokračovat ve čtení „Mami, BĚŽ PŘIJÍT Z PRÁCE (Jak stavíme shledávací hru)“
Našla jsem staré video s mojí maminkou, která se tehdy nechala pěkně děsit plyšákem.
Že je to přece samozřejmé, takhle si hrají všechny babičky? Možná hrají 🙂
ale my teď už víme, jak je to super léčivé… Pokračovat ve čtení „Batole děsí babičku (nejjednoduší mocenská hra)“